Otázka z Pobytu ve tmě: „Nejdřív musím milovat sebe a pak ostatní, je to tak?“

Je hodně životních témat, se kterými lidé přicházejí na pobyt ve tmě. Jedno z nich, které se často opakuje v mnoha formách, je vymezení lásky k sobě a k druhý lidem. Nejprve musím mít ráda sama sebe a pak druhé, je to tak? Zeptala se Petra po třech dnech Pobytu ve tmě.

Otázka sebelásky a vlastní hodnoty je téma, do kterého člověk upadne a jen tak se z něho nevymotá, neboť jakýkoliv závěr bude egoistický. Nejprve já a pak ostatní. Lidské ego umí vymyslet neuvěřitelné konstrukty a výmluvy, aby ospravedlnilo samo sebe.

Než zabřednout do posuzování, jak mít rád sám sebe a kolik lásky a pozornosti dát druhým lidem, je jednodušší zaměřit se na správné budování vztahů s druhými lidmi. Mudrci řekli: „Miluj bližního svého jako sebe sama.“ V praxi a velmi jednoduše řečeno to znamená: kolik lásky, radosti a pozornosti chci pro sebe, přesně tolik musím dávat druhým lidem. Tímto přístupem vytvoříme zdravé mezilidské vztahy a nebudeme se muset zabývat otázkou, koho a jak mít rád dříve, zda sebe či ostatní. V takovém prostředí se budeme všichni cítit dobře.

2022 03 – Nová kuchyňka v chatce Lipěnka

Pokud k nám přijedete na pobyt v ústraní do Lipěnky, či si jen tak budete chtít odpočinout po pobytu ve tmě, chatka Lipěnka má pro vás novou malou kuchyňku. Více o chatce Lipěnka a relaxačním pobytu v ústraní zde.

Jana hodnotí svůj pobyt ve tmě: „Název pobyt ve tmě je zavádějící!“

Milý Vladimíre,
jak jsem slíbila, posílám raport o mém pobytu ve tmě. Začnu obecnou poznámkou o muzicírování. Myslím si, že do propozic stačí dopsat jednu větu: „Hrát na hudební nástroje a hlasitě zpívat je možné, pokud to nebude jinému účastníkovi pobytu vadit.“ A není co řešit.

Teď k tomu podstatnému. Vyjadřuju Ti, Vladimíre, hlubokou vděčnost za to, co děláš, jak to děláš, co jsi mi umožnil prožít a poznat. Vím, že pobyt ve tmě pro mě neskončil pozvraceným listím a zaklapnutím brány Místa v srdci. Jde o kontinuální proces, o trvalý dar, jehož hodnota bude dále narůstat. Poustevna zůstane v mých vzpomínkách kuklou, z níž jsem vylétla jako motýl, omámený dosud nepoznanou intenzitou vůně tady a teď …

Ptal jsi se, jestli pobyt splnil mé očekávání. Naštěstí se tak nestalo! Nemohlo k tomu dojít z prostého důvodu: žádné očekávání jsem neměla. Nepřišla jsem do tmy nic hledat ani řešit. Záměr byl potkat se sama se sebou a pozorovat, kdo (či co) se vlastně objeví. Nabídla jsem prázdnotu a bylo mi dáno tolik, že mě to v sobotu dopoledne fyzicky doslova převálcovalo. S pokorou přijímám – žádné zrození není snadná záležitost.

Název „pobyt ve tmě“ je totiž zavádějící.

Tma vládne asi dva dny, po té je nemilosrdně vytlačena kaleidoskopem nepředstavitelně působivých, ale i bizarních, stále se pohybujících tvarů a barev, vše „jede“ v nekonečném prostoru, absolutním tichu a dosahuje až na dřeň. Ať s očima otevřenýma, zavřenýma, přikrytýma rukama – není úniku.

Marný pokus popsat nesdělitelné …

Po návratu domů je mi den po dni lépe a lépe. Náš společný život (s Vladimírem žijeme spokojeně 35 let ve svobodárně) je z mé strany lehce vychýlený z obvyklých stereotypů ve smyslu „nemusíme nakupovat – vždyť všechno máme; „nemusíme vařit – je tady chleba, špek, víno (a kešu oříšky – díky!); nemusíme prát – ještě nesmrdíme; nemusíme mluvit – stejně není o čem; hlavně pomalu, potichu, prosím zhasni; je mi krásně – opravdu se nic neděje; děkuju, nic nepotřebuju, dej mi trochu času (zvlášť zábavné, když neexistuje)“!

Vladimír jako voják, zvyklý velet, mě celoživotně rád škádlí větou „jsem starší a byl jsem v Rusku!“ To jsou samozřejmě nedosažitelné veličiny, které jako mladý žabec musím respektovat, ale teď se váhy začínají dorovnávat … Už se těším, až mu odpovím „ty jsi byl v Rusku a já byla v zde v poustevně!“ Rádi a často se smějeme – to je náš recept pro zvládání všech těžkostí života …

Hřejivou emoci ve mně probouzí Lucia. Ženskou intuicí okamžitě vycítila, jak to u nás doma „chodí“, bylo příjemné spolu před obědem „pobejt“… Možná by ji tento dopis potěšil víc než tofife, ale to je, Vladimíre, jen na Tobě a omlouvám se, pokud vstupuju někam, kde nemám co dělat. Tak to asi vše, co toužím sdílet …

Milí kamarádi, oběma Vám znovu upřímně děkujeme za otevření nové dimenze života, přejeme vše dobré a ať se Vám ve Vašem bohulibém poslání daří!
Máte trvalé místo v našem společném srdci.
Jana a Vladimír

Nové video odpovědi k pobytu ve tmě v Místě v srdci

Vícekráte jsem dostal tyto otázky k pobytu ve tmě a proto jsem pro vás připravil video odpovědi. Ptali jste se: Je vhodné jít na Terapii tmou, když mám strach ze tmy či klaustrofobii z malých prostor? Jak jsou zvukově izolovány – odhlučněny chatky při terapii tmou v Místě v srdci?


Průvodce Terapií Tmou, nebo-li Pobytem ve Tmě

Zvažujete pobyt ve tmě, máte spoustu otázek a chcete vědět podrobně jak vše probíhá?  Zde na webu Místo v srdci najdete všechny potřebné informace ve formě článků a videí.

Veselou temnotu … aneb příběh prožitku pobytu ve tmě od Lucie V.

Občas shrne někdo z účastníků terapie tmou své prožitky do pár řádků a sdílí tak průběh svého pobytu ve tmě. Ovšem Lucie o svém týdením pobytu napsala rovnou celé několika stránkové dílo, jenž je jako malý román… chcete-li se ponořit do prožitků a vnímání jejího příběhu, jste zváni … Pokračovat ve čtení „Veselou temnotu … aneb příběh prožitku pobytu ve tmě od Lucie V.“

Chcete-li světlo, běžte do tmy – prožitky Radky z pobytu ve tmě

radomila-antosova49867956_0Chcete-li světlo, běžte do tmy – tak pojmenovala zachycení svých prožitků při pobytu ve tmě Radka a prostřednictvím tohoto příběhu sdílí s námi všemi. děkujeme Pokračovat ve čtení „Chcete-li světlo, běžte do tmy – prožitky Radky z pobytu ve tmě“

Svátost zrození – Příběh jenž se stal při pobytu ve tmě

pribeh-prozitku-z-pobytu-ve-tme-svatost-zrozeniPři pobytu ve Tmě, mi bylo umožněno procítit svátost okamžiku Zrození. Všechny živé bytosti jsou si rovny, všechny jsou Vesmírem nekonečně milovány a okamžik zrození je neuvěřitelnou, velkolepou oslavou příchodu nového života. Pokračovat ve čtení „Svátost zrození – Příběh jenž se stal při pobytu ve tmě“