Martin k terapii tmou: „Tma mi ukázala, co je v životě skutečně důležité! „

Martin k terapii tmou: „Tma mi ukázala, co je v životě skutečně důležité! „

21.8.2017 Pobyty ve tmě - terapie tmou 0

Náš kamarád Martin, napsal své postřehy, svůj příběh z pobytů ve tmě, jenž bude publikován v nové knize Průvodce Terapií tmou, jenž vychází od 1.9. 2017. Více o knize se dozvíte zde. Jeho postřehy jsou velmi zajímavé a proto publikujeme jeho příběh i zde. Nechť je pro vás inspirací.

Když mi Vladimír umožnil přispět také do této knihy, tak jsem přemýšlel co z vlastní zkušenosti vám předat. V éteru koluje spoustu tzv. senzačních vizí ze tmy, ale o ty mi nikdy nešlo, protože jsou jak mámení. Sice krásná, ale často nedůležitá. Přikláním se tedy spíš k poselství, která ve mně tma zanechala. Kdybych chtěl vše v souvislostech a do podrobnosti popsat, bylo by to na samostatnou knihu. Proto jsem se uchýlil k výpisu krátkých postřehů. Takových, které považuji za podstatné.

Před vstupem do tmy jsem toho přečetl o pobytech opravdu hodně. Plánoval jsem, jak dlouho ve tmě vydržím, představoval si, jak budu v naprostém klidu bez zvukové opory a bez vedení průvodce a mnoho dalšího. Jak velké bylo ale mé rozčarování, jak razantně zasáhla tma do mých představ a plánů, to jsem si vůbec neuměl představit:

12 dnů – Element Země

Moje první zkušenost s tmou. Od počátku jsem prožíval vnitřní krize psychické i fyzické. V mysli se mi honily pocity osamocení, beznaděje, strachu, výčitek a dalšího. Tělo reagovalo na tmu také velmi dynamicky. Od hlubokého a dlouhé spánku, až po nespavost v rámci hodin. Čilost a svěžest se tak střídala s únavou jak při horečce. Mnohdy se mi ani rukou pohnout nechtělo a dvě hodiny na to jsem si i zacvičil. Čím déle jsem byl ve tmě, tím více jsem se ale do aktivit musel „nutit“ – jít na záchod, napít se, to byla občas věc delšího rozhodování. Stejně tak jídlo, to bylo pro mě velké překvapení: Měl jsem čím dál menší pocit hladu, a když jsem se v rámci pokračujících dnů donutil něco sníst, tak to bylo jen něco lehké – ovoce, suchary, pohanku apod. Hodně jsem pil, měl jsem často pocit žízně a vnitřní horkosti a téměř celou dobu jsem se potil, i přesto, že zrovna v této chatce je velmi příjemný chládek. Je to pouze má domněnka, ale toto vše přisuzuji detoxikaci jak psychické, tak fyzické. První pobyt byl pro mě velmi, velmi náročný a skončil předčasně v důsledku prožívaných krizí již 9. den. Element Země byl pro mě až příliš hutný, tlačil velmi důsledně na mé nitro a požadoval rychlý vnitřní postup, na který jsem nebyl připravený. Zpětně bych si tento živel „naordinoval“ až rámci pozdějšího pobytu, po zkušenost.

7 dnů – Element Vzduchu

Asi po půl roce jsem si udělal čas na druhé setkání s tmou. Tentokrát už s mnohem větší pokorou a vnitřním odhodláním se podívat s klidem sám do sebe. Jak jsem zhasnul, tak jako by si tělo vzpomnělo na předchozí pobyt a začalo ihned fyziologicky reagovat na tmu. Opět pocit horkosti, snížení potřeby jíst a velká žízeň. Tentokrát však už ne s takovou razancí a intenzitou. Na „vzduchu“ bylo skvělé, že byl prostorný a dalo se v něm chodit sem a tam. Ta rytmická chůze mě uklidňovala a odstraňovala jak psychické bloky, tak fyziologický nekomfort. Celkově jsem se cítil ve „vzduchu“ mnohem více uvolněně a lehce. Chmurné a těžké myšlenky se snáze rozpouštěly. Pobyt jsem ukončil skutečně až 7. den, kdy se mi dokonce ani moc nechtělo ven – do světa.

Hlavní myšlenky:

Pobyty ve tmě jsem si zamiloval. Vždy mi daly zabrat, ale ku prospěchu věci. Nabral jsem sílu a správný směr a ujasnil si priority v mém životě. Nakonec bych neměl opomenout ani očistný efekt pro tělo i pro duši. V současné chvíli se chystám na třetí setkání s tmou v rozsahu 14 dnů – v Elementu Vzduchu.

Tmu považuji za lék na dnešní uspěchanou dobu, za cestu k nalezení toho, co je pro člověka v životě skutečně důležité, za návrat k sobě samému a ke skutečnému životu. Zní to jako omšelá fráze, ale po vlastním prožitku pochopíte, že tomu tak skutečně není.

Ano, měl jsem vize vesmírných světů v barvách od blankytně modré až po oranžovo-červenou. Výjevy jak z čínských dřevořezeb: Sochy draků, jeskyních světů i celých soustav planet a galaxií. V mém světě převládala modrá barva. Bílé světlo jsem rád neměl, mátlo mě a zobrazovalo pokoj jinak, než ve skutečnosti byl. Stříbrné světlo vytvářelo ty nejvíc realistické výjevy. Bylo jen chvilkové doplněné o zvuk mrazivého chvění. Ukazovalo se ve stavech nejhlubšího klidu, například po probuzení. Pro mě však tyto a další obrazy nebyly podstatné, nedokázal jsem v nich číst a do běžného života mi nic zásadního nepřinesly.
Mnohem víc si proto cením odkazů vyprovokovaných z vnitřních tlaků, kterými na mě tma působila. Nejvíc se mi vryl do paměti prožitek osamocení, a to takový, jako byste zemřeli. Vše co jsem měl rád, jako by zmizelo a nemělo se již nikdy vrátit. To si pak člověk uvědomí, co je pro život podstatné, na co by neměl zapomínat a čeho by si měl vážit. Pak jsem si uvědomil, že takové „malichernosti“ jako: Podpořit vlídným slovem lidi v okolí, usmát se na někoho, kdo je zrovna smutný, hlídat si jak zle či dobře člověk smýšlí. To nejsou drobnosti, ale právě to jsou ty základní kameny, na kterých život stojí. Z lehkostí prožívat i to zlé a vnímat to, co přítomný okamžik nabízí. Rozvíjet dobré nálady a myšlenky a rozsévat je po světě. To je to, co člověka podrží ve chvílích smrti. Došlo mi, že přesně o tyto kvality se můžete opřít jak v životě, tak ve smrti. Naproti tomu ambice, dychtivosti a vášně jsou často těmi prvky, které ničí vše, co by vás mohlo ve chvílích smrti ochránit a pomoci vám. Z nich pak zůstane jen smutek nad promarněným a uhoněným životem. Zbude jen beznaděj, která v té chvíli mrzí, a přitom už nejde napravit.

Je to můj pohled, můj názor o kterém jsem přesvědčený a laskavý čtenář, ať si ho přebere dle svého uvážení. Toto zjištění je tedy tím největším pokladem, který jsem si ze tmy přinesl. Darem, který nejvíce obohatil můj současný i budoucí život.

Ať vám tma přinese to, co nejvíc hledáte. Martin

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *